Vzhledem k rostoucímu celosvětovému plýtvání potravinami se potraviny s krátkou trvanlivostí staly oblíbenou volbou spotřebitelů v Evropě, Americe, Asii a dalších regionech díky své nákladové efektivitě. Zůstává však riziko mikrobiální kontaminace s blížícím se datem spotřeby pod kontrolou? Jak normy bezpečnosti potravin v různých zemích definují bezpečnost potravin s krátkou trvanlivostí? Tento článek analyzuje současný stav mikrobiální bezpečnosti potravin s krátkou trvanlivostí na základě mezinárodních testovacích dat a poskytuje vědecká doporučení pro nákup pro spotřebitele z celého světa.
1. Stav globálního trhu a rozdíly v regulaci potravin s krátkou trvanlivostí
Potraviny s krátkou trvanlivostí se obvykle vztahují na produkty, kterým zbývá jedna třetina až polovina doby trvanlivosti, které se často nacházejí v diskontních sekcích supermarketů nebo ve specializovaných prodejnách s nízkým prodejním nájemným. Regulační zásady pro potraviny s krátkou trvanlivostí se v jednotlivých zemích výrazně liší:
Evropská unie (EU):Povinné označování „minimální trvanlivost do“ (datum minimální trvanlivosti) a „minimální trvanlivost do“ (datum minimální trvanlivosti). Prodej potravin s blížícím se datem minimální trvanlivosti je zakázán.
Spojené státy:S výjimkou kojenecké výživy federální předpisy nevyžadují datum spotřeby, ale maloobchodníci musí zajistit bezpečnost potravin.
Japonsko:„Zákon o podpoře snižování plýtvání potravinami“ podporuje zlevněný prodej potravin s krátkou trvanlivostí, ale je vyžadováno pravidelné testování.
Čína:Po zavedení „zákona proti plýtvání potravinami“ v roce 2021 zřídily velké supermarkety specializované oddělení pro potraviny s krátkou trvanlivostí, ale standardy mikrobiálního testování zůstávají stejné jako u čerstvých produktů.

2. Mezinárodně uznávané standardy testování mikrobiální bezpečnosti
Podle pokynů odKomise pro Codex Alimentarius (Codex), americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)U potravin s krátkou trvanlivostí je nutné sledovat následující klíčové ukazatele:
Celkový počet aerobních látek (TAC):Odráží stupeň zkažení potravin; překročení limitů může způsobit průjem.
Koliformní bakterie:Označuje hygienické podmínky a je spojeno s rizikem patogenů, jako jeSalmonela.
Plísně a kvasinky:Běžný ve vlhkém prostředí a může produkovat toxiny (např.aflatoxiny).
Patogeny:Patří sem Listerie (která může růst při nízkých teplotách) a Staphylococcus aureus.
3. Data z přeshraničního testování: Bezpečnostní prahová hodnota pro potraviny s krátkou trvanlivostí
V roce 2025 Mezinárodní organizace pro výzkum a testování spotřebitelů (ICRT) ve spolupráci s laboratořemi v několika zemích otestovala šest kategorií potravin s krátkou trvanlivostí s následujícími výsledky:
Kategorie jídla | Testovací parametr | Mezinárodní bezpečnostní limit | Míra překročení limitů u potravin s krátkou trvanlivostí |
Pasterované mléko (Německo) | Celkový počet aerobních aktivit | ≤10⁵ CFU/ml | 12 % |
Balený salát (USA) | Koliformní bakterie | ≤100 KTJ/g | 18 % |
Kuře připravené k jídlu (Spojené království) | Listerie | Nezjištěno | 5% |
Ořechové pochutiny (Čína) | Plíseň | ≤50 KTJ/g | 8% |
Klíčová zjištění:
Vysoce rizikové kategorie:U masa připraveného k jídlu, mléčných výrobků a hotových jídel byla zjištěna vyšší míra mikrobiálního překročení.
Vliv skladovací teploty:Potraviny, které nebyly uchovávány v chladničce, měly třikrát vyšší riziko překročení limitů.
Rozdíly v balení:Vakuově balené potraviny byly výrazně bezpečnější než potraviny balené běžně.
4. Klíčové faktory ovlivňující bezpečnost potravin s krátkou trvanlivostí
Řízení dodavatelského řetězce:Kolísání teploty během přepravy (např. přerušené chladicí řetězce) urychluje růst mikrobů.
Složení potravy:Potraviny s vysokým obsahem bílkovin (maso) a s vysokým obsahem vlhkosti (jogurt) jsou náchylnější k bakteriální kontaminaci.
Regionální klima:Oblasti s vysokou teplotou a vlhkostí (např. jihovýchodní Asie) čelí vyššímu riziku plísní v potravinách s krátkou trvanlivostí.
5. Globální spotřebitelské směrnice pro bezpečné nakupování
Zkontrolujte štítky a podmínky skladování:
Upřednostňujte suché potraviny označené „minimální trvanlivost do“ (např. krekry, konzervy).
Vyhýbejte se mléčným a masným výrobkům s krátkou trvanlivostí, které nejsou skladovány v chladničce.
Senzorická kontrola:
Veškeré potraviny s nafouklým obalem, netěsnostmi, plísní nebo žluklým zápachem ihned vyhoďte.
Povědomí o regionálních rizicích:
Evropa a Amerika:Dávejte si pozor na listerii (běžná v potravinách připravených k jídlu).
Asie:Buďte opatrní na mykotoxiny (např. aflatoxiny v rýži a ořeších).
6. Doporučení pro mezinárodní regulaci a průmysl
Standardizujte testovací kritéria:Zasazujte se o to, aby Kodex stanovil specifické mikrobiální limity pro potraviny s krátkou trvanlivostí.
Technologické inovace:Propagujte inteligentní balení (např. indikátory času a teploty).
Společenská odpovědnost:Maloobchodníci by měli zavést systémy dynamického testování potravin s krátkou trvanlivostí.
Závěr: Vyvažování bezpečnosti a udržitelnosti
Propagace potravin s krátkou trvanlivostí pomáhá snižovat plýtvání potravinami na celém světě, ale mikrobiální bezpečnost zůstává zásadní výzvou. Spotřebitelé by se měli informovaně rozhodovat na základě místních předpisů a vědeckých dat, zatímco mezinárodní společenství musí spolupracovat na zlepšení standardů a zajistit, aby „úspory“ a „bezpečnost“ mohly skutečně koexistovat.
Poslední připomínka:Pokud jde o bezpečnost potravin, „nízká cena“ by nikdy neměla ospravedlňovat kompromis – zejména u vysoce rizikových kategorií, jako je kojenecká výživa a hotová jídla, kde musí být opatrnost vždy na prvním místě.
Čas zveřejnění: 20. května 2025